Homeopatie je léčebná metoda objevená přibližně před 200 lety německým lékařem S. Hahnemannem. (1755 – 1843). Její tradice sahá hluboko do lidské historie. Jedním z prvních, kdo zformuloval základy tzv. principu podobnosti, byl v 5. století před n. l. Hippokrates, otec moderní medicíny. Zákonem podobnosti se ve středověku zabýval např. také lékař a alchymista Paracelsus.

Homeopatie je v současné době nejrozšířenějším oborem alternativní léčby. Postupným vývojem a poznáním této léčby vznikly různé homeopatické léčebné metody ( Kentova, Scholtenova, indická Sehgalova i naše klasická homeopatie či léčení po vrstvách..). V celosvětovém měřítku (statistika WHO – Světové zdravotnické organizace) je na druhém místě po tradiční čínské medicíně, klasická medicína následuje až na čtvrtém místě. Statisticky je léčeno asi 400 milionů pacientů homeopaticky a to nejvíce v chudých zemích (Indie i Afrika) pro levné a dostupné léky, je to druhá nejčastěji užívaná léčebná metoda. Podstata léčení v podobnosti s účinkem homeopatického léku a v nízkých – tělu vlastních dávkách – však je zachována ve všech homeopatických směrech.

Základním principem, na němž je homeopatie založena, je „podobné léčí podobné“, což znamená, že jakákoliv substance, která má schopnost vyvolat určité účinky u zdravého člověka, může uzdravit jakoukoliv nemoc s podobnými projevy.

Homeopatie klade důraz na uvědomění si vlastních potíží, nebagatelizuje pocity ani myšlenky, které nemocného provází a především umožňuje pružně reagovat na změnu ve stavu pacienta. Homeopatie působí celostně.

 

 

Klasická homeopatie je založena na těchto nejdůležitějších principech:

1. léčba podobného podobným (similia similibus curentur)
2. velmi malé dávky (příp. až princip nekonečně malého dávkování  resp. infinitezimálního ředění)
3. potencializace, dynamizace jsou procesy, kdy se aktivita účinku léku zvyšuje protřepáváním, nejen rozpouštěním
4. metody a léčiva se volí podle příznaků bez zásadního zkoumání patologických procesů
5. účinky přípravků musí být testovány na zdravých lidech, protože na nemocných je nelze rozlišit od projevů nemoci
6. léčivo se podává v jednoduchých dávkách a ne složitých směsích
7. obvykle se podává v jednorázových dávkách, opakovaně jen vrátí-li se příznaky onemocnění

Řešíme tolik problémů, na kolik má klient síly, tolik také odkryje. Pokud má potíže dítě, vše poví rodiče, je zde  propojení. Do nemoci nás dostal vždy souhrn událostí a jen uvědomění člověka  vede k citlivému odkrývání jednotlivých  událostí, pocitů a příznaků. Jsme si průvodci  sobě a často postupně odkrýváme podstatu chybějící energie a základ potíží, a proto je homeopatie tak krásná. Je citlivá k osobě, svobodě a k aktuální souhře událostí. Je to VOLBA, která nám umožní lépe pochopit nejen sebe, ale i blízké. Vše má svůj čas.